Nemesis (mytologie)

Tento článek je o řecké bohyni. Další významy jsou uvedeny na stránce Nemesis.
Nemesis
Mramorová soška Nemesis z 2. století př. n. l., nalezená v Egyptě (dnes umístěna v Louvre)
Mramorová soška Nemesis z 2. století př. n. l., nalezená v Egyptě (dnes umístěna v Louvre)
Partner(ka)Zeus
DětiTelchines
Helena
RodičeErebos a Nyx nebo Okeanos a Téthys
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nemesis (řecky Νέμεσις, latinsky Nemesis) je v řecké mytologii bohyně spravedlivé odplaty, která udílí lidem podle jejich zásluh štěstí nebo neštěstí, a trestá je za zločin a zpupnost.[1] Je dcerou bohyně noci Nykty a boha temna Ereba,[2] podle jiných pověstí je její matkou Téthys a otcem Ókeanos a podle dalších je zrozena bez otce.[zdroj?]

Obdarovává lidi štěstím nebo neštěstím, podle jejich zásluh. Na rozdíl od Erínyí, bohyň pomsty, které lidi pouze pronásledují a trestají, Nemesis důsledně pronásleduje lidi, kteří se dopustili zpupných činů v zaslepení nenadálým štěstím, a trestá je tak dlouho, dokud není spravedlnost naplněna. Její jméno je do dnešní doby symbolem „osudové msty“.[2]

S bohyní Nemesis bývala ztotožňována fryžská bohyně hor (či bohyně osudu) Adrásteia, jejíž původem asijské jméno bylo vysvětlováno jako „ta, jíž nelze uprchnout".[3]

Nemesis bývala zobrazována jako vážná zamyšlená dívka. Jejími symboly byly uzda, míra, meč a bič, což bylo příznačné pro její poslání. Na antických výtvarných dílech se vyskytuje poměrně zřídka; velký chrám jí byl zasvěcen v antickém městě Rhamnúntu (Ramnós) nedaleko Marathónu.[2]

  1. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 5. svazek m/o. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 507 s. ISBN 80-902555-7-4. S. 332. 
  2. a b c Zamarovský (1996), s. 287
  3. Saska, Groh (1948), s. 74

Developed by StudentB